Síla přátelství - SP-Dámská jízda

„Crrrrrrr!“ ozval se zvonek a Adri rychle běžela otevřít své kamarádce!
„Ahóój! Konečně jsi tady! Nemohla jsem se tě dočkat!“ přivítala ji Adri a uhnula jí z cesty, aby mohla vejít dovnitř domu jejích rodičů.
„Já taky ne! Něco jsem přinesla!“ prohlásila Is a ukázala na obrovskou tašku plnou nejrůznějších dobrot a nějakého pití a vešla dovnitř.
Kiki si hodila věci do Adriina pokoje, a pak obě šly do obývacího pokoje, kde se usadily na pohovce.
„A začíná náš večer s nej filmama!“ zasmála se Is a Adri s ní souhlasila nadšeným výsknutím, a pak se ponořily do sledování nejnovějšího hororu o upírech a vlkodlacích, který si prosadila Adri.
Všechny film tak prožívaly, že se potom ještě několik minut vzpamatovávaly, než se Is zvedla a vyměnila horor za jeden filmový muzikál, na zlepšení nálady.
Když už byly uprostřed filmu, tak Is řekla: „Pořád čekám, že se odněkud vynoří ňákej přízrak nebo něco jemu podobnýho! Už nikdy se nedívám na horor, kterej navrhneš, Adri!“ otřásla se.
Po muzikálu následovala animovaná pohádka, kterou si dívky nedokázaly odpustit, přestože jim už bylo šestnáct let.
A pak se konečně dostaly k Harrymu Potterovi a vězni z Azkabanu… tenhle díl milovaly! Každá ho viděla několikrát, ale přesto je neomrzel.
„Taky bych se chtěla někdy takhle proletět…“ zasnila se Adri, když tam byla scéna v níž letěl Harry na Klofanovi.
„To by bylo žúžo… i když já bych brala naučit se především kouzla a možná i nitrozpyt!“ přidala se k ní Is, ale přerušila ji Adri: „A taky bych chtěla pořádný koště! Nejlíp Kulovej blesk, abych si mohla pěkně obletět hrad.“ Po jejích slovech začalo najednou venku pršet.
„Nejdem už nahoru?“ navrhla Is a její kamarádka přikývla a šly společně do pokoje hostitelky, kde měly spát.
Nahoře se převlékly do pyžama a pak se posadily na spacáky, aby mohly kecat.
Adri byla zrovna v koupelně, když přestala jít elektrika a ihned naštvaně, ale taky trochu vystrašeně vykřikla.
„Co se děje?“ zeptala se jí Is a za pouhého svitu baterky se vydala za ní… v tu chvíli se venku rozzuřila bouřka a jeden záblesk na obloze střídal druhý!
Když došly do pokoje, tak se bouřka ještě zhoršila a baterka zhasla… Is tedy začala svítit displejem svého mobilu.
„Co budeme dělat? Nevidíme na krok… a právě zhasl i mobil…“ vydechla vystrašeně Adri.
„Klídek! Nemáte někde svíčky?“ zeptala se Is hostitelky a ta odpověděla: „Určitě, ale nemám páru kde by mohly bejt! Naši mi je radši neukazujou! Ví totiž jak jsem s nima šikovná!“
„Fajn… co teda plánuješ? Jestli jsi si toho totiž nevšimla, tak nemáme světlo a ani nápad, jak ho získat!“ prohlásila mírně naštvaně Is.
„Hmm… nemáš někde zapalovač nebo sirky?“ chtěla vědět Adri a okamžitě začala prohledávat své věci, jestli by tam něco nenašla a Is se k ní přidala.
„Mám zapalovač!“ prohlásila nakonec, po několika minutách usilovného pátrání, s nadšením Adri.
„Sláva! Tak dělej!“ pobídla ji Is a Adri ho zkoušela zažehnout… ale nic se nedělo! Vyskočila jen malá jiskra, ale ta ihned zmizela.
„Co se to děje?! Dyť je úplně novej!“ nechápala Adri, ale nevzdávala se!
Is mezitím pokračovala v hledání.
„Hele našla jsem sirky… zajímalo by mě jak se tady objevily, když je to bráchův bágl…“ řekla Is a zamyslela se, ale v dalších myšlenkových pochodech jí zabránila Adri, když řekla: „Kašli na to! Zapal je! Už mi z tý věčný tmy asi hrabe!“
„To nám všem!“ odsekla Is a z krabičky vytáhla jednu sirku a škrtla jí o bok krabičky… chvilku se nic nedělo, ale pak se sirka rozhořela a obě viděly jako ve dne… ale jen asi tak pět sekund, neboť se pokojem najednou prohnal zuřivý poryv větru a zhasl plamínek a venku zahřmělo tak, že se začal dům mírně otřásat… dívky se chytly za ruce, aby je nic neoddělilo a najednou, jakoby se ocitly ve větrném víru, ale ten pocit ihned přestal a kolem nich se rozhostila tma, protože se uhodily do hlavy a upadly do kómatu…